Země třetí planeta sluneční soustavy.
V poměru s ní jsme tak mrňaví.
Bude jí bezmála 5 miliard let,
a přesto je stále krásný a svěží její vzhled.
Je domovem pro všechny lidi.
Jenže málokdo z nich to tak skutečně vidí.
Výsledkem jsou boje neustálé,
jako kdyby nám to tu bylo malé.
Přijala nás všechny za své děti,
i ta naše jména zná zpaměti.
To jen my nebereme ohled na nic a na nikoho,
jsou však i výjimky, jen jich není zatím mnoho.
Jsme tu pro ty co jim moc zatemnila zrak.
Věřím, že jednou se uzdraví, jen nám prozatím nebylo sděleno jak.
Ta doba přijde!
Věřím tomu, a vidím živě.
Země nás miluje všechny a nedělá rozdíly.
Kéž bychom jsme se to i my co nejdříve naučili.
Dokud je čas...
Vlasta Voborníková
