Vruboun posvátný (Scarabaeus sacer), označovaný také jen krátce skarabeus či skarab, je brouk z čeledi vrubounovití (Scarabaeidae). Žije ve Středomoří. Samička naklade larvy do kuličky uhnětené z trusu, kterou posléze zahrabe do země. Vyvíjející se larva se živí trusem.

Skarabeus byl pro Egypťany symbolem reinkarnace. Obyvatelé starověkého Egypta věřili, že existují pouze v samičí formě, a proto si mysleli, že vznikají sami ze sebe.

Za obzvláště mocné byli považováni skarabeové okřídlení. Amulety v jejich podobě kladli Egypťané mumiím přímo na srdce. Na jejich spodní straně byla vyryta slova 30. kapitoly Knihy mrtvých:

Říkadlo, aby Novo srdce se nestavělo v podzemí proti němu.
N. praví: „Ó svědomí mé, které mi patříš nyní, když jsem mrtev! Ó srdce mé, které jsi mi patřilo, dokud jsem žil na zemi! Nestav se proti mně, nesvědč proti mně a neodporuj mi před soudním sborem bohů! Nevystupuj nepřátelsky proti mně před tím, jenž váží! Ty jsi můj duch, sídlící v mém těle, ochránce, jenž ve zdraví udržuje mé tělo. Až vstoupíš do krásného místa, k němuž oba pospícháme; nezneucti mého jména před dvořanstvem velkého boha, pána západní říše!“
„Vy, kteří máte zakročovati proti lidem, nepozastavujte se! Mé dobré jméno jest dobré pro sluch, takže radost z něho budou míti soudci. Nezlobte se! Nevypovídejte lživě proti mně a stranicky pro boha před velkým bohem, pánem západní říše!“
„Pohled“, jak jsi nyní vznešený, když jsi byl uznán za spravedlivého!'

Má se odříkati nad skarabem z ………. zasazeným do zlata s obrubou ze stříbra a má se pověsiti zářícímu duchu na krk.
Nalezeno bylo toto říkadlo ve velkém Chmunu pod nohama Jeho Veličenstva, tohoto vznešeného boha, napsané na majolikové desce samotným bohem za Jeho Veličenstva, krále Horního i Dolního Egypta Menkovrea ospravedlněného od královského prince Hardedefa, jenž je našel, když cestoval, vykonávaje revisi chrámů.