Jejím prvním aspektem je Bohyně Panna, která je mladou dívkou i panenskou lovkyní. Spojujeme ji s mládím, s přibývajícím měsícem, zrozením a její symbolická barva ve Wicce je bílá. Bohyně ve svém panenském aspektu je velmi svobodná. Je to panenská lovkyně – rychlá, instinktivní, prudká jako déšť a svobodná jako bouře. Je křehká a zároveň pevná. Nemá žádné hranice a je zcela ovládána nevědomou částí mysli. Je jako dítě bez vědomí sebe sama. Je nespoutaná a nekonečně krásná. Všimněte si, že pohanský význam slova Panna se výrazně liší od způsobu, kterým toto slovo známe dnes. Panna v pohanském smyslu nemusí nutně znamenat ženu, která se dosud nemilovala s mužem. Znamená spíš ženu, která dosud nepoznala, jaké to je být matkou, starat se o jiného člověka a přijmout za něho odpovědnost. Neposkvrněností se zde zároveň rozumí neposkvrněnost psychická – tedy čistý, hravý a bezstarostný proud vědomí bez schopnosti sebereflexe a vnímání sebe sama. K nejznámějším panenským bohyním patří Inana, Persefona, Artemis, Diana a Eostre. V tarotových kartách jí přibližně odpovídá druhá karta velké arkány – Velekněžka, která je obestřena závojem tajemství.
Druhým aspektem je mateřský, plodící a vyživující aspekt Bohyně, který spojujeme se středním věkem, zralostí, tvořením, Lunou v úplňku a její symbolická barva ve Wicce je červená. Dovolíme si použít text z téhož zdroje: Bohyně Matka je věčně dávající aspekt štědrosti. Někdy o ní mluvíme jako o Matce vesmíru nebo jako o Matce Zemi. Ona je temnou propastí kosmu, ze které vzešly hvězdy a světy. Ona je praoceánem, ve kterém vznikaly první buňky a bakterie. Je také rozkvetlým stromem, který dává každý rok ovoce. Bohyně ve svém mateřském aspektu již není pannou – její závoj byl odhalen, z nevědomí se probudilo vědomí, posuzující mysl a princip odpovědnosti. Bohyně Matka je mnohem zemitějším a reálnějším archetypem než Panna. Dovede se starat o své děti, dovede vládnout přírodě a ze všech tří aspektů Bohyně je to právě ona, která je nejvíce svázána s hmotným světem. Bohyně Matka je Zemí, po které chodíme, ze které všechno roste a která nás živí. Ideál Matky byl velmi důležitý v rané historii lidstva, neboť plodná žena byla zárukou přežití rodu. Proto nacházíme ve starých kulturách nejvíce Bohyní právě v tomto aspektu – je to keltská Brighid, slovanská Mokoš, germánská Frigg, egyptská Isis nebo řecká Deméter. V tarotových kartách ji najdeme na kartě Císařovny, která bývá často zobrazována jako těhotná žena sedící na trůně, jako vládkyně přírody oděná do zelených šatů s květy.
Třetí tváří Trojné Bohyně je moudrá stařena, která již poznala mystérium ženství a života v celé své úplnosti a stává se Bohyní zničení a smrti. Spojujeme ji se stářím, zánikem, černou nebo tmavě modrou barvou a také nekonečnou temnotou našeho nevědomí. Je tajemným kotlem Cerridwen a reprezentuje moudrost, transformaci a poznání tajemství. Stařena je také koncem Lunárního cyklu a ubývajícím měsícem. Nejnámější Bohyně stařeny jsou řecká Hekaté, keltská Cerridwen, indická Kálí a za zmínku stojí také východoslovanská mýtická postava Baba Jaga, která má většinu zde zmiňovaných atributů. V tarotu najdeme Bohyni Stařenu na kartě Smrt. Je tmavou nocí, bezesným spánkem, nekonečnou hlubinou mysli, zánikem každého našeho nádechu a výdechu i jemným ostřím, které přetíná jemné předivo našich vztahů, konceptů, iluzí i samotného života. Připomíná nám, že není moudrosti bez bolesti a že není požehnání bez oběti. Je strašlivou zasvětitelkou mystérií a neexistuje žádná hranice, kterou by nedokázala překonat a pozřít.
Trojné Bohyně je minulostí, přítomností a budoucností – včerejškem, dneškem a zítřkem. Je zrozením, existencí i zánikem. Přesto bychom však měli mít na paměti souvislosti a historicko-mytologický kontext jejího současného uctívání v některých tradicích pohanství. Tak jako nemůžeme nekriticky tvrdit, že pohanství je přímým pokračováním dávných kultů a Wicca je tu se svými mystérii od počátku lidské historie, aniž bychom neměli na zřeteli pouhou mytologickou podstatu našeho tvrzení. Některé pravdy zkrátka nejsou tak jednoduché jako se na první pohled jeví a je třeba pečlivého zkoumání s jehož pomocí se dobereme skutečnosti, která bude zrovna pro nás pravdivá.
